Klub zdravá záda Ordinace léčebné rehabilitace Vzdělávání zdravotníků Kurzy pro veřejnost Cvičení Nordická chůze Program Zdravá záda pro firmy Nabídka zboží Bolet nemusí! Metody léčby Přesahy Poradenský servis Kalendář Kontakt
Kalendář

| leden | únor | březen | duben | květen | červen | červenec | srpen | září | říjen | listopad | prosinec |
BřEZEN  2008

Autorka esejí na rok 2008 je paní Michaela Čermáková, která pracuje jako vychovatelka na domově mládeže v Praze. Skupina chlapců, které má na starosti, je složena ze žáků škol výpočetní techniky.

Moc ji mrzelo, že kluci „ajťáci“ vůbec nečtou, prý mají knihy „špatnou grafiku“ a nejsou ve „3D“... Zkoušela jim nosit knížky svých milovaných autorů, ale úspěch měla až s příběhy o dracích. Když chlapi přečetli všechno, co bylo na trhu, v legraci jim navrhla, aby společně zkusili napsat nějakou knížku sami. Dost ji překvapilo, že souhlasili…

Vymysleli si příběh o chlapci, který žije ve světě draků, bojuje proti zlým hadům a kouzelníkům a prožívá nejrůznější dobrodružství. Odpoledne si na intru povídali, co Darion zažije, kluci vymýšleli zbroj, magii a divná zvířata, a v noci, když přišla z práce, psala o klukovi, který má plnou hlavu snů a hrdinských představ, ale přitom je plachý a osamělý.

Někdy její žáci nesouhlasili s tím, jak se Darion rozhodl nebo kam se v příběhu dostal a ve vychovatelně probíhaly bouřlivé diskuze, při kterých každý hájil své stanovisko. Hádali se, odmítali ustoupit, ale nakonec vždycky dospěli k dohodě a knížka mohla pokračovat. Po dvou letech mladí spoluautoři odmaturovali a knížka Zpěv draků byla dopsána.

Dnes si jí můžete koupit v knihkupectví nebo objednat na adrese www.vasut.cz.


...na březen

Zvlněný vzduch se zhmotnil do tvaru obrovitého hada. Zdálo se, že se chvěje bolestí. Svíjel se v divokých kruzích, syčel a doširoka otvíral tlamu. Děsivý zjev dokreslovaly dlouhé jedové zuby a rozeklaný jazyk. Darion s hrůzou sledoval, jak se na druhé straně návsi u palisády zjevuje druhý had, snad ještě větší než ten první. Upřeně sledoval oba netvory a před očima mu proběhl celý život – jak hlídal kozy a sledoval dračí jezdce, jak si hrál s trojčaty a kradl v kuchyni jeřabinové koláčky a kupodivu i to, jak si ochočil meritku. Ještě si uvědomil, jak málo toho stačil prožít a pak se jeho vnímání znovu zúžilo na dvojici odpudivých stvoření, rozhlížející se po návsi s touhou zabíjet.

„Netrč tu jak vidle v hnoji!“

Darion sebou trhl a podíval se stranou. U kovadliny stál kovář a byl to ten největší člověk na světě, jakého kdy viděl. Tvář měl schovanou v černých vousech, okolo pasu se mu nadouvala zástěra z tvrdé kůže a v ruce držel velikou sekyru, kterou Darion předtím obdivoval. Z jeho vzezření bylo jasné, že nemíní dát svůj život zadarmo, ale hadi ho nevnímali. Skelným pohledem pročesávali náves, jako by někoho hledali. Darion věděl, koho vyhlížejí. Vibrace náramků navlečených na jeho rukou je volala s neúprosnou jistotou. Pomalu stáhl z ramene kabelu s vyděšenou meritkou a odložil jí za zeď kovárny. Pak se rozkročil, z pouzdra vytáhl nůž a připravil se na smrt.

První had zaútočil tak nečekaně, že se mu málem podařilo Dariona uštknout. Zachránil ho trám, který podpíral přístřešek kovárny, do kterého had prudce narazil citlivým nosem. Stavení se otřáslo a plaz ztratil něco ze své hbitosti. V tu chvíli kovář máchl sekyrou a uťal mu kus zatočeného ocasu. Netvor zasyčel a stáhl se k dalšímu útoku. Zdálo se, že si ztrátu ocasu vůbec neuvědomuje. Darion rychle vyhledal pohledem druhého hada. Našel ho v obležení vesničanů, kteří třímali v rukou nejrůznější nářadí a snažili se obludu zneškodnit. V tu chvíli nebylo jasné, nakolik se jim vede.

„Podívej se! Koukej na to…“ Kovář překvapeně ukázal na svinuté hadí tělo, kterému velkou rychlostí dorůstal useknutý ocas.

Krvavě rudé zapadající slunce, zvuk poplachového zvonu, křik vesničanů, pach hadí krve a zvířeného prachu, to všechno Darion vnímal s neotřesitelnou jistotou blížícího se konce. Šedozelený plaz se vztyčil k novému útoku. Darion jej viděl zespoda a připadal si proti němu nepatrný jako brouk.