Klub zdravá záda Ordinace léčebné rehabilitace Vzdělávání zdravotníků Kurzy pro veřejnost Cvičení Nordická chůze Program Zdravá záda pro firmy Nabídka zboží Bolet nemusí! Metody léčby Přesahy Poradenský servis Kalendář Kontakt
Kalendář

| leden | únor | březen | duben | květen | červen | červenec | srpen | září | říjen | listopad | prosinec |
LEDEN  2008

Autorka esejí na rok 2008 je paní Michaela Čermáková, která pracuje jako vychovatelka na domově mládeže v Praze. Skupina chlapců, které má na starosti, je složena ze žáků škol výpočetní techniky.

Moc ji mrzelo, že kluci „ajťáci“ vůbec nečtou, prý mají knihy „špatnou grafiku“ a nejsou ve „3D“... Zkoušela jim nosit knížky svých milovaných autorů, ale úspěch měla až s příběhy o dracích. Když chlapi přečetli všechno, co bylo na trhu, v legraci jim navrhla, aby společně zkusili napsat nějakou knížku sami. Dost ji překvapilo, že souhlasili…

Vymysleli si příběh o chlapci, který žije ve světě draků, bojuje proti zlým hadům a kouzelníkům a prožívá nejrůznější dobrodružství. Odpoledne si na intru povídali, co Darion zažije, kluci vymýšleli zbroj, magii a divná zvířata, a v noci, když přišla z práce, psala o klukovi, který má plnou hlavu snů a hrdinských představ, ale přitom je plachý a osamělý.

Někdy její žáci nesouhlasili s tím, jak se Darion rozhodl nebo kam se v příběhu dostal a ve vychovatelně probíhaly bouřlivé diskuze, při kterých každý hájil své stanovisko. Hádali se, odmítali ustoupit, ale nakonec vždycky dospěli k dohodě a knížka mohla pokračovat. Po dvou letech mladí spoluautoři odmaturovali a knížka Zpěv draků byla dopsána.

Dnes si jí můžete koupit v knihkupectví nebo objednat na adrese www.vasut.cz.


...na leden

Letka minula palouk. Darion zavřel oči, aby si mohl prožít do poslední chvíle ten pulzující tepot, který v něm přelet draků pokaždé vyvolal. Stál s tváří obrácenou k nebi, ale místo toho, aby se dračí chvění vzdalovalo, nabíralo na síle a po chvíli se stalo takřka nesnesitelným. Otevřel oči a s údivem sledoval, jak velký bronzový drak opouští středové místo v letce a pomalu se snáší k zemi. V hrůze ustoupil až ke stráni, na které se shromáždily i vyjevené kozy.

Drak prudce dosedl na zem, popoběhl a se zvukem, který připomínal zavírající se vějíř, složil blanitá křídla. Jezdec sklouzl po jeho pleci a s ustaraným výrazem se postavil k dračí hlavě.

„Bellano, prosím tě, to jsi opravdu nemohla doletět až do Drakohyru? Co tu teď budeme dělat?“

Jezdec byl mladík asi dvacetiletý, oblečený do levianské zbroje. Přes kazajku z měkké býčí kůže měl hrudní pancíř z drathia, který byl vytvarovaný přesně podle jeho těla. Ruce i nohy měl rovněž kryty zdobnými pláty a na ochranu zátylku a šíje mu zbrojíř zhotovil vějíři podobný límec. Přes ramena měl přehozený modrý plášť utkaný z dvojité vlny, který ho na nebi chránil před zimou.

Drak se na jezdce zadíval velkýma zelenýma očima a Darion si všiml, že jsou podobné očím včel. Oční duhovky byly složené z desítek plošek, které odrážely světlo zapadajícího slunce jako perfektně vybroušený diamant. A pak se to stalo. Drak jezdci odpověděl, ale nebyla to řeč, kterou by bylo možné vnímat sluchem, protože slova dračí dámy pronikala Darionovi přímo do mozku. Nebylo to nepříjemné, jen nezvyklé a nečekané.

„Co budeš dělat ty, to netuším. Já se tady napiju a najím.“ Dračice se rozhlédla a vykročila k potoku. Ušlechtile tvarovaná hlava nepostrádala harmonii, pěkně klenutý krk, pevná záda a silné nohy ji řadily mezi opravdové dračí krasavice.

Jezdec zůstal stát na palouku. Chvíli pozoroval svou přítelkyni, jak elegantně kráčí k vodě, pak si povzdychl a rozhlédl se kolem. Dariona neviděl, zato jeho pozornost upoutala černá koza. Jediným plynulým pohybem vytáhl z pochvy dlouhý nůž, přiskočil ke koze, popadl ji za rohy, rozpřáhl se a...